Na tuto metodu oplodnění feny se názory velmi různí. Přehlédneme-li různé diskuze na internetu o "psí lásce" a "vzájemných sympatiích" (jsme to jen my lidé, kteří dávame svým miláčkům lidské vlastnosti) a budeme-li se držet odborných článků a statistik můžeme bez nadsázky konstatovat, že umělé oplodnění feny je běžným zákrokem, kde procentuální pravděpodobnost zabřeznutí je stejná, některé dlouhodobé studie uvádějí dokonce i vyšší, než u přirozeného krytí. Rozhodně by však inseminace neměla být upřednostňována před přirozeným krytím a nebo zastírat poruchy pohlavního instinktu psa či feny.
Samozdřejmě jsme také zastánci přirozené cesty reprodukce a nechat vše na přírodě, ale když si příroda (náš pes či fena) postaví hlavu, je ve skutečně odůvodněných případech umělé oplodnění feny ideálním řešením tam, kde není možné krytí přirozené.
Z těchto důvodů jsme se rozhodli od roku 2009 ve spolupráci s jedním z nejuznávanějších specialistů na reprodukci psů u nás, MVDr. Aloisem Lázničkou a jedinou "psí" spermabankou v ČR specializovanou na odběr, zpracování, analýzu a dlouhodobé skladování psího semene, poskytnout zájemcům kvalitní zmrazené inseminační dávky. Vlastní umělé opolodnění feny si může majitel zajistit přímo ve svém bydlišti u zkušeného veterináře znalého této problematiky (sperma je zasláno přepravní službou ve speciálním boxu, kde zmražené vydrží 30-50 dní), nebo využít přímo služeb Veterinární kliniky Karlín v Praze, kde budou naše inseminační dávky ve spermabance uloženy. Na této klinice se MVDr. Láznička mj. věnuje vlastní inseminaci fen včetně jejich vyšetření před inseminací a stanovením optimálního načasování inseminace.
Dárcem semene může být pouze pes,který již reprodukoval přirozeným způsobem, musí být klinicky zdravý, nezaměnitelně označený a identifikovatelný čipem a tetováním. Pes musí být vyšetřen na DNA, brucelózu a mít základní hematologická vyšetření.
Ihned po odběru je semeno pomocí konvenčních metod analyzováno, vyhodnoceno a zpracováno. Pokud jsou jeho vlastnosti a kvalita na požadované úrovni přidávají se substance potřebné pro správné uskladnění a zabezpečení podmínek pro přežití co největšího počtu spermií. Poté je semeno rozděleno do inseminačních dávek, ty se zchladí v ledničce při 4 °C, následně zmrazí v kontejneru na teplotu tekutého dusíku –196 °C a zde může čekat na svou příjemkyni i několik desítek let.
Inseminační dávka se skládá ze čtyř pejet (každá je přesně označena identifikačními znaky psa a odběru), které dohromady obsahují 200 milionů spermií. Po zmrazení jsou odebírány, rozmrazovány a analyzovány malé vzorky pro posouzení některých vlastností, jako je např. pohyblivost a přeživatelnost spermií.
Zdravá fena v chovné kondici se během hárání několikrát vyšetří a na základě vyšetření se stanoví doba inseminace. Před samotnou inseminací se inseminační dávka, tedy čtyři pejety vyndají z kontejneru (speciálního přepravního boxu), jejich obsah se rozmrazí ve vodní lázni. Pejety se poté osuší a semeno nasaje do injekční stříkačky. Ta je součástí speciálního katetru, pomocí kterého se inseminační dávka dopraví do dělohy, tzn. až za děložní krček feny. Tato metoda je v současné době nejspolehlivější, ale také velmi náročná a musí ji provádět pouze zkušený veterinární lékař.
Pokud se dodrží všechny potřebné podmínky pro inseminaci je možné dosáhnout 70 až 80% úspěšnosti zabřezávání, některé prameny uvádějí dokonce 90% pravděpodobnost zabřeznutí. Nezanedbatelné jsou rovněž výsledky několikaletých zahraničních studií pokud jde o procentuální vyjádření podílu počtu zabřezlých fen z celkového počtu "uměle nakrytých" (angl. conception rate), které se pohybuje na úrovni 90% ve srovnání s průměrem tradičního krytí, který dosahuje necelých 63%.
Úspěšnost inseminace závisí na mnoha faktorech. Velmi důležitý je také přístup samotných chovatelů, kteří musí zajistit po dohodě s veterinárním lékařem v průběhu hárání vyšetření feny potřebná pro stanovní přesné doby inseminace. Toto načasování u inseminace zmrazeným semenem musí být s přesností plus minus 6 hodin. Inseminace před a nebo po této době velmi snižuje pravděpodobnost zabřeznutí. Vzhledem k nákladům je tedy vhodné se na jeden až dva dny před inseminací ubytovat přímo v místě veterinární kliniky, kde má být inseminace provedena. Rozhodně se to vyplatí.
Ve všech pramenech dostupné zahraniční odborné literatury, pojednávající o tomto tématu, jsou uváděny především tyto výhody:
* doposud nedoceněné možnosti v chovu psů, a to jak z hlediska širšího výběru chovných jedinců, záruky kvalitního genetického materiálu, kontroly odchovů a kvality poskytnutého spermatu, časových výhod umožňujících zabezpečovat odchovy i po uplynutí chovnosti krycího psa, resp. po jeho úhynu
* zdravotní hledisko, tzn., že při umělém oplodnění je eliminována možnost přenosů různých chorob, zejména infekčních (brucelóza, leptospiróza, mykoplazmóza aj.), resp. i handicap samotné nemocnosti či zranění krycího psa
* úspora nákladů, tj. především finančních prostředků, ale i času a námahy, spojených s dopravou feny ke krycímu psu
* eliminace vzdálenosti přepravy, jakožto faktoru, který může mít rovněž negativní vliv na estrální cyklus feny, a tím i na úspěšné zabřeznutí (např. analýzy případů nezabřeznutí fen, provedených v USA i Kanadě, shodně uvádějí, že příčinou nezabřeznutí fen ve sledovaných případech bylo z 90% nesprávné odhadnutí termínu ovulace, přičemž i faktoru přepravy feny na větší vzdálenosti se připisoval určitý podíl)
* eliminace faktoru neplodnosti krycího psa, resp. nedostatečné kvality jeho spermatu (provedené analýzy v dalším sledovaném vzorku fen prokázaly, že v téměř 40% případů nezabřeznutí byla příčinou neodpovídající kvalita spermatu, resp. i neplodnost krycího psa)
* eliminace problému chování feny či psa při krytí, kdy mnohdy pro agresivitu feny, nezkušenost krycího psa apod. je krytí neproveditelné nebo jen s velkými obtížemi, přičemž ani ponechání feny u psa po více dní není ještě zárukou úspěšného krytí a tedy i zabřeznutí
* snadná, rychlá a cenově výhodná doprava spermatu na místo určení, přičemž je rovněž snadno kontrolovatelná jeho kvalita a aplikace, což společně s kontrolou původu na základě provedeného testu DNA, umožňuje přesnou evidenci nezbytnou z hlediska vystavování průkazu původu a je tudíž i zárukou korektní chovatelské činnosti
* širší možnost využívání zahraničního krytí, a tím i možnosti osvěžování krve v jednotlivých chovech, zpestření chovných linií, snížení celkových nákladů spojených se zahraničním krytím včetně ceny odchovů, a tím i jejich dalšího cenového zpřístupnění potenciálním zájemcům
Vyhláška o ochraně zvířat při chovu
192/2004 Sb.,§6. Umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá, se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem.
Mezinárodní chovatelský řád
F.C.I.Čl.13. Umělé oplodnění: Umělé oplodnění není dovoleno provádět u psů, kteří se předtím nereprodukovali přirozeným způsobem. U umělého oplodnění feny musí zvěrolékař, který psovi odebral sperma, potvrdit správci plemenné knihy, ve které se budou štěňata zapisovat, že čerstvé nebo zmražené sperma psa, pochází od dohodnutého psa. Dále musí majitel eventuálně držitel psa poskytnout majiteli feny zdarma informace, uvedené pod bodem 7 písmeno a) - g) Náklady spojené s odebráním spermatu a provedením inseminace jdou k tíži majitele feny. Zvěrolékař, který inseminaci provádí, potvrzuje plemenné knize, že fena byla oplodněna semenem vybraného psa. V tomto osvědčení musí být uvedeno místo a doba umělého oplodnění, jméno a číslo zápisu plemenné knihy feny, a jméno a adresa majitele feny. Majitel psa, jemuž bylo odebráno semeno je povinen majiteli feny vystavit osvědčení o krytí, dodatečně k veterinárnímu osvědčení.
Chovatelský a zápisní řád ČMKU
Čl. VI. Krytí, odst 12.: Krytí feny může být nahrazeno inseminací. Tento úkon smí provádět pouze osoba odborně způsobilá (zákon č.166/1999 Sb.) a musí svým podpisem potvrdit, že bylo užito semene určeného (dohodnutého) psa nebo semene s veškerou předepsanou dokumentací. Náklady na inseminaci hradí majitel feny. Inseminace nesmí být v žádném případě použita mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně nereprodukovali přirozeným způsobem.
Abychom předešli spekulacím a různým diskuzím o tomto článku - informace a především fakta zde uvedená nejsou v žádném případě výplodem něčí fantazie, natož naší ;-) ani nebyly pozbírány na různých diskuzních fórech, ale byly konzultovány s Veterinární klinikou Karlín a dále pak pečlivě čerpány a tříděny z veřejně přístupných zdrojů celosvětově uznávaných kapacit v této oblasti.
Veterinární klinika Karlín - MVDr.Alois Láznička
Umělá inseminace u psů-výsledky v praxi? - C. Linde-Forsberg/MVDr. Z.Lonský
Zmrazování psího spermatu a inseminace psů - Silvie HÁVOVÁ
Přednosti umělého oplodňování - Ing. Koloman Ferjentsik
Umělé oplodnění - Magdalena Čižmářová
The Fédération Cynologique International - Mezinárodní chovatelský řád FCI
ČeskoMoravská Kynologická Unie - Chovatelský a zápisní řád ČMKU
Sbírka zákonů ČR Vyhláška č. 192/2004 Sb. a Sbírka zákonů ČR Vyhláška č. 296/2003 Sb.
...a mnoho dalších.
© Tosa Inu ze Špičáku 2002-2019
Sitemap
| Tosa Inu Central America
| Tosa-Inu Central America