Pár slov k zamyšlení ...
Každý z nás se plně ztotožňuje s okřídleným výrazem "pes - přítel člověka". Je to jistě sousloví, které má v sobě hodně pravdy, ale zároveň má každý z nás pro výraz "přítel" úplně jiné hodnoty.
Pro spoustu lidí - pejskařů je "přítelem" ten, jehož jdou třikrát denně vyvenčit, večer mu dají cosi k jídlu a nakonec ho pohladí. Pejsek se zdá být spokojen, ale jeho psí dušička jistě ve skrytu touží po hrách, dovádění, soutěžení ...
Je jen málo lidí, kteří dokáží pejskům obětovat větší část svého "já", svého pohodlí, svého života. Dokáží pro ně udělat takové věci, nad kterými ostatní pejskaři jen nevěřícně kroutí hlavou a myslí si cosi o psech a bláznech.
Ale každý pes má duši, alespoň já tomu pevně věřím. Každý den se přesvědčuji o tom, co všechno mi "ti naši" dokáží říct beze slov, jen očima, výrazem "tváře", zamručením či zaštěknutím. Snaží se dát najevo co se ji líbí a co zase ne. A každý, kdo má svého psa opravdu rád, jistě tyto "výrazy" zná.
Co je tedy smyslem přátelství člověka a psa ? Co dělá z lidí takové ty bláznivé pejskaře ve špinavém oblečení, bytě a autě plném chlupů, hodinami a dny strávenými se svými psími miláčky ? Jsou to právě ty šťastné psí oči, právě ta vzájemnost psa a jeho páníčka.
A stejně jako u lidí, tak i u pejsků krátký, ale naplněný život je tím nejkrásnějším, co jim my, páníčkové můžeme dát ...
© Tosa Inu ze Špičáku 2002-2019
Sitemap
| Tosa Inu Central America
| Tosa-Inu Central America